Historie vsi
Vesnice patří k těm, které byly od středověku rozděleny mezi několik vrchností. Na jedné části sídlil Franěk ze Zalin, připomínaný roku 1367, což je zároveň nejstarší písemná zmínka o tomto místě. Alespoň malá část patřila ve druhé polovině 14. století také Otíkovi z Čeřejova, jak o tom svědčí zmínka z roku 1371. Na držbě Zalin se ovšem podíleli i páni z Landštejna; z dědictví po Elišce z Valdštejna koupil tento podíl v roce 1419 Jan Tožice z Vidova. Nejpozději od první čtvrtiny 15. století žili v Zalinách rovněž lidé pánů z Rožmberka, náležející ke třeboňskému panství – okolo roku 1520 tady hospodařili rožmberští poddaní Dušek (měl ¾ lánu), Václav (1/2 lánu), Matěj (1/2 lánu), Staněk (1 lán), Michal (1/4 lánu), Sehna (3/4 lánu), Bláha (1/2 lánu), Jíra (3/4 lánu), Ondra (3/4 lánu), Kříž (3/4), Vacek (1/2 lánu) a další lán sloužil ke společné pastvě. Další část vesnice, která byla do poloviny 16. století příslušenstvím Hluboké, koupil v roce 1555 Jiří Kořenský z Terešova zároveň se Zborovem a Ohrazením. Nešťastným se pro Zaliny stal rok 1611, kdy do Čech vpadlo pasovské vojsko, které si na jihočeském území počínalo velmi nevybíravě. Protože zalinští sedláci v sebeobraně dva vojáky zabili a hodili do studně, stala se vesnice terčem pomsty – Pasovští ji v dubnu 1611 zcela vypálili. Tíživá situace třicetileté války donutila některé poddané opustit své hospodářství. Roku 1654 tady hospodařili třeboňští poddaní Jakub Kubeš, Vít Bláha, Vincenc Čábelský, Zuzana Kraflová, Martin Vančura, Pavel Bušta, Ondřej Lejsek, Pavel Kodada, pusté byly grunty Štěrbův, Vondrákův a Vondrážkův. Zborovská vrchnost (Kořeňští z Terešova) tu měla čtyři poddané, totiž sedláky Jana Bumbu, Václava Klečku, Jana Vrbu a Jana Fridricha. Vyšebrodským cisterciákům jakožto vrchnosti podléhal jeden zalinský sedlák Jan Rambousek.
Třeboňská vrchnost zvýhodnila místní poddané v roce 1673 udělením práva na svobodný odkaz majetku. Zaliny zůstávaly rozděleny až do počátku 18. století: v roce 1709 kníže Schwarzenberg koupil od vdovy Kořenské statek Zborov a většina Zalinských byla od té doby poddanými třeboňského panství. Pouze tři popisná čísla náležela až do poloviny 19. století k majetku vyšebrodského kláštera. V Zalinech sídlil rychtář, zástupce vrchnosti. Od roku 1850 patřila osada k politické obci Zvíkovu, později se osamostatnila. Hasičský sbor byl ustaven roku 1895. Elektrifikace Zalin proběhla v roce 1925.
Památky: Dominantu návsi tvoří novogotická kaple svatého Václava z roku 1928, vystavěná díky daru štědrého místního rodáka. Před ní stojí kříž, darovaný v roce 1931 Jakubem Mertlíkem. Z památek lidové architektury stojí za zmínku především číslo popisné 25, 1, 3, 4, 5, 6, 7, 12, 14, 15, 16, 19. Za vsí u silnice k Ledenicím stojí kamenný kříž na paměť Josefa Štěrby, vojáka zemřelého za první světové války.
Zdroj:
Daniel Kovář: Českobudějovicko, II. pravý břeh Vltavy, ISBN 978-80-86829-41-8
